„Nevím, jestli je to úplně dobrý nápad, Harry,“ zastavila jsem se několik metrů od vchodových dveří pomenšího rodinného domku.
„Chtěla jsi ji poznat, ne?“ připomněl mi s pokřiveným úsměvem.
Zhluboka jsem se nadechla. „To chtěla,“ připustila jsem, „ale nějak z toho nemám dobrý pocit. Co když se jí nebudu líbit třeba už jen z principu, že nejsem tvá pravá přítelkyně?“
Jeho pohled zněžněl. „Kdybys nebyla, záleželo by ti na tom, jestli se budeš líbit mé mámě?“ Přistoupil ke mně čelem a propletl si prsty s těmi mými. Pousmál se. „Pojď, zvládneme to,“ řekl polohlasem a líbl mě na čelo.
Nezbývalo mi nic jiného, než se jím nechat vést až do domu.
„Mami?“ zavolal hned z chodby.
„Harry?“ ozval se nazpět překvapený ženský hlas.
„Mami!“ vyhrkl šťastně a pustil mou ruku. Udělal několik rychlých kroků k ženě středního věku a sevřel ji v pevném láskyplném objetí.
„Tak moc se mi stýskalo,“ slyšela jsem, jak mu zamumlala do ramene, ale pak zvedla pohled ke mně.
Dech se mi zadrhl v hrdle.
Odtáhla se od Harryho a s úsměvem se na něj usmála. „Seznámíš nás?“
„Uh, jasně,“ zazmatkoval, „mami, to je moje přítelkyně Katie. Katie, to je má mamka.“
„Těší mě,“ stiskla jsem ji ruku ve své dlani.
„Konečně tě poznávám osobě,“ usmála se vstřícně. „Zatím jsem tě měla možnost poznat jen z novin jako tu dívku, která ze záhadných důvodů začala chodit s mým synem,“ zasmála se, ale já v tom slyšela tu zřetelnou narážku.
Sklopila jsem pohled.
Harry si hlasitě uvolnil hrdlo. „Katie tě chtěla poznat,“ uvedl na pravou míru.
Pozvedla obočí. „Pročpak?“ Tato otázka byla mířená na mě.
Nervózně jsem si olízla rty a nadechla se k odpovědi. „Chtěla jsem poznat další část Harryho života.“
Harry se zvedl ze židle. „Tak já se jdu na ty dveře podívat, dobře? Katie…“
„Katie mi pomůže s obědem,“ skočila mu do řeči Anne.
„Ráda,“ přikývla jsem, položila hrníček s čajem.
Harry ji probodl podezřívavým pohledem. „Dobře,“ protáhl opatrně a vzápětí zmizel v chodbě.
Zvedla jsem se ze židle a došla ke kuchyňské lince.
„Nakrájíš zeleninu?“
„Jistě,“ přitakal jsem a pustila se do práce. Dělala jsem automatické pohyby a soustředila se na její tiché počínání. Se zatajeným dechem jsem čekala, co bude následovat, co přijde.
„Jak se ti to stalo?“ promluvila ke mně a když jsem k ní vzhlédla, ukázala na svém obličeji na místo pod okem.
„Er,“ zachrčela jsem, „jedna fanynka mi dala facku a já spadla na hranu umyvadla.“ Když jsem to dořekla, začala jsem přemýšlet, zda jsem udělala správně. Neměla jsem si vymyslet nějakou jinou historku?
Překvapivě pozvedla obočí.
„Jak jste se s Harrym dali dohromady?“ ptala se dál.
Zásah do černého, pomyslela jsem si trpce, ale na jednu stranu jsem byla ráda, že jsme upustili od konverzace o mé modřině pod okem.
„No…,“ odmlčela jsem se a váhala nad použitím vhodných slov. Nevěděla jsem, jak to říct nejlépe. „Ze začátku náš vztah byl spíš z donucení, protože management vydal jasný pokyn. Ani jeden z nás si nemyslel, že bychom spolu mohli být doopravdy.“
Svraštila obočí. „A mohli?“ zeptala se se zájmem.
Jemně jsem se pousmála. „Zdá se, že ano,“ střelila jsem k ní pohledem. „Díky času, který jsme spolu trávili, jsme měli možnost toho druhého poznat blíž,“ připustila jsem. „Stali jsme se hodně blízkými.“
Pokývala hlavou na srozuměnou. „Takže teď jste si jen blízcí?“
Zamračila jsem se. „Jak to myslíte?“
„Jste jako kamarádi, co na veřejnosti hrají pár?“ vysvětlila.
Zastavila jsem se v polovině krájení a zadívala se do prázdna. Přemýšlela jsem.
Zaznamenala mé váhání.
„Chtěla bych slyšet pravdivou odpověď,“ upozornila mě.
„Jistě,“ souhlasila jsem. „Chci vám odpovědět pravdivě, ale já nevím, jaká je pravda. Já nevím, co jsme.“
„Nejsme jen přátelé,“ ozvalo se ode dveří.
Stál tam a se založenými pažemi na hrudi nás zamračeně sledoval.
Trhaně jsem do sebe vtáhla vzduch. Záchrana. Cítila jsem se neskutečně nesvá. Tento rozhovor mě děsil a já si připadala špatně. Cítila jsem se, jako bych něco provedla. Harryho slova mě ale uprostřed hrudi neskutečně zahřála. Ujistila mě v tom, že je to všechno pravda; nebyla jsem sama.
S těžkým povzdechem jsem dosedla na Harryho velkou postel.
On za námi zavřel dveře a zády se o ně opřel.
„Šlo to fakt super,“ utrousila jsem ironicky.
Povzdechl si. „Nic z toho nemyslela špatně. Ne na tebe. Mrzí ji, že jsem tě nepřivedl dřív. Cítí se odstrčená a dává to najevo špatným způsobem.“
„Hm,“ zahučela jsem a položila si obličej do dlaní.
„Notak,“ zamumlal a pak jsem slyšela jeho blížící se kroky.
Najednou jsem na svých kolenou ucítila jeho ruce. Zvedla jsem pohled a střetla se s tím jeho.
Klečel přede mnou a smutně mě sledoval.
Vydechla jsem. „Nechci, abys byl smutný,“ pokusila jsem se o malý úsměv a vztáhla k němu svou ruku. Palcem jsem přejela přes jeho tvář.
„A já nechci, aby ses kvůli tomu trápila.“
„Nebudu,“ slíbila jsem.
Chytl mou hlavu do svých dlaní a přitáhl si ji blíž k obličeji. Čelem se opřel o to mé a pak se sehnul o něco níž. Polibkem polaskal mé rty.
Odtáhl se na zanedbatelnou vzdálenost.
„Tancuješ?“ zeptal se tiše.
V jeho očích jsem viděla hravé jiskřičky. Bylo mi jasné, že se neptá jen tak.
Prudce jsem se od něj odtáhla a zamračila se. „Ne!“ vyhrkla jsem automaticky a zavrtěla hlavou.
„Proč ne?“ zasmál se a zvedl se na nohy. „Jsem si jistý, že ano.“ Popošel ke stolu, na kterém ležel jeho iPod. Vzal ho do ruky a přejel svým palcem několika tahy přes displej. Poklepal a místností se začaly ozývat rázné úhozy do kláves klavíru.
„Tom Odell?“ pozvedla jsem překvapeně obočí.
Zmateně se zamračil. „Nelíbí?“
„Líbí,“ zasmála jsem se tiše.
Pokřiveně se pousmál a odložil iPod zpátky na stůl. „Pak je vše v pořádku.“ Udělal ke mně pár kroků a pozvedl svou pravou ruku. „Smím prosit?“ pobídl mě a skousl si spodní ret.
Se značným zaváháním jsem jeho ruku přijala a pomalu se zvedla z postele.
Jeho úsměv se rozšířil.
Pousmála jsem se. „Netancovala jsem už věky,“ přiznala jsem nervózně.
„Na tom přeci nezáleží,“ zachraptěl a přehodil si mou ruku přes jeho rameno kolem krku. „Povedu tě.“
Pohupovali jsme se v rytmu přehrávajících se písniček a hleděli si do očí. Nemluvili jsme, jen jsme nasávali ten pocit, který nám způsobovala blízkost toho druhého.
„Už ses rozhodla, že?“ promluvil z ničehož nic.
Na moment jsem sklopila pohled a přikývla. Věděla jsem, o čem mluví.
„Zůstanu tady,“ řekla jsem své rozhodnutí tiše.
Stáhl rty do přímé čáry a hlasitě vydechl. „Vědělas to ještě před odjezdem domů, že?“
Váhavě jsem přitakala.
Se zamračením se předklonil a položil si hlavu na mé rameno.
Přitáhla jsem si ho blíž k tělu.
„Skončí to?“
Mlčela jsem a cítila, jak zesílil své sevření kolem mého pasu.
„Skončí to mezi námi?“ upřesnil svou otázku. Jeho hlava stále spočívala na svém místě; ani se nepohl.
„Já nechci, aby to skončilo,“ zamumlala jsem sotva slyšitelně a zamotala prsty do jeho kudrnatých vlasů. „Ty?“
Zvedl hlavu. Jeho pohled byl skelný. „Taky nechci, aby to skončilo,“ zachrčel vážně.
Teď už jsme se nehýbali v rytmu hudby. Stáli jsme na sobě nalepení a vážně si hleděli do očí. Hudba kolem nás nepozorovaně proplouvala a dělala nám doplňující kulisu.
Stoupla jsem si na špičky a váhavě ho políbila. V tu chvíli mi to přišlo správné, nezbytné.
Polibek se opakoval. Zas a znova. Z letmých střetů našich rtů se naše polibky změnili v souboj o nadvládu a dominanci. Jeho chtivé polibky byly tak neurvalé, že jimi mé rty přímo hltal.
Zalapala jsem po dechu.
Odtrhl se od mých úst a bez zaváhání se přemístil k odhalenému krku.
Pevně jsem sevřela jeho vlasy v pěst a mírně zaklonila hlavu.
Jeho prsty se mi bolestivě zarývaly do boků a já to téměř nevnímala; ignorovala jsem to. Veškeré své vnímání jsem soustředila na jeho rty laskající mou pokožku, která byla díky jeho počínání poseta husí kůží.
Nepatrně se sehnul a bez značné námahy mě zvedl do vzduchu. Automaticky jsem mu obmotala nohy kolem pasu a přitáhla se za jeho krk. Bylo to jako bychom zažívali společné deja-vu. Teď jsme ovšem byli v jiném pokoji, v jiném státě. Teď jsem byla odhodlaná zajít dál. Chtěla jsem zajít dál, než posledně.
Zajel mi rukama pod tričko a já se zachvěla při střetu jeho chladných dlaní a mé rozpálené kůže. Tenkou látku mého svršku vyhrnoval během putování jeho rukou výš a výš po mém těle.
Prohla jsem se v zádech, abych mu usnadnila manipulaci s mým trikem.
Přetáhl mi ho přes hlavu a já na moment zpozorovala překvapení, které se mihlo jeho obličejem.
Jednou rukou jsem zatlačila na jeho zátylek, abych ho mohla opět políbit, a druhou nahmatala jeho opasek.
Žádné komentáře:
Okomentovat